DAMIAN

Zaparkoval jsem auto před Vivienniným domem a jen tam tak chvíli seděl, svíral volant a srdce mi tlouklo o žebra.

To video jsem měl pořád v telefonu. Zhlédl jsem ho už třikrát a pokaždé doufal, že magicky zmizí, že jsem si to celé jen představoval. Ale ne. Byl jsem tam, na té posteli, ústa té zrzky svírající můj pták, její hlava se houpala nahoru a dolů jako u profesionálky. Křišťálově