VIVIENNE

Pokoj voněl po drahé whisky a dávných tajemstvích. Seděla jsem na kraji koženého křesla, sledovala dveře a počítala minuty.

Uplynulo jich třicet. Pak čtyřicet. Pak padesát.

Kde sakra je?

Zaplatila jsem dvě stě tisíc jen za to, abych mu předala vzkaz. Dvě stě tisíc dolarů, které jsem si vydělala na zádech, na kolenou, způsoby, při kterých jsem sebou trhla, když jsem o nich přemýšl