ROMAN

Chodil jsem po obýváku sem a tam už snad celé hodiny, chodidla se mi tiskla do studené podlahy a mysl jsem měl plnou zašmodrchaných myšlenek, které jsem nedokázal rozmotat. Od té chvíle, co Valerie po té noci, kdy Damian a Vivienne viděli, co jsme dělali, odešla, jsem nedokázal v klidu sedět.

Chtěl jsem jí otevřít své srdce. Chtěl jsem jí říct, že pro mě znamená víc, než jsem kdy čekal