„Jak je ti teď?“ ptá se Declan a podává mi kelímek s vodou.

„Nevím. Něco se změnilo, Declane, a já netuším co, ani proč,“ říkám mu a cítím, jak se mi znovu svírá hrudník. „Od té nehody je se mnou něco jinak.“

„Jak to myslíš?“ ptá se Declan, očividně mírně zmatený a trochu podrážděný.

„No vzpomínáš si, jak rychle jsem se zahojila? Od té doby mám tenhle pocit... a pak, po tom, co řekl Jace, jsem se