Declan se k nám brzy připojil a oznámil, že auto je připravené, jakmile budeme my. Gideon se na mě jemně usmál, pak následoval Declana, popadl svá zavazadla a zamířil dolů. Zavřela jsem kufr, naposledy se rozhlédla po pokoji, zavřela za sebou dveře a povzdechla si. Neměli jsme šanci zažít ani jeden jediný normální den bez dramat, a už nás hnali pryč. Chápala jsem to, ale štvalo mě to, protože jsem