Když Knox zavřel oči, věděla jsem, že se konečně uklidnil. Jeho dýchání se vrátilo do pravidelného rytmu a napětí v jeho čelisti začalo polevovat. Po chvíli jsem se rozhodla k němu přistoupit a jemně mu přejela rukama po tváři.

„Uklidni se, vím, že bys mi nikdy neublížil… protože—“ Otevřel oči a já si všimla, jak rozšířené má zorničky. „Knoxi?“

„Kde jsi sakra byla?“ vyjel na mě. „Byla jsi se svým