Carly:

„Čas zemřít.“ Hlas toho parchanta se mi rozléhal v hlavě, zatímco mé tělo bezvládně kleslo, ponořeno do teplé přikrývky temnoty.

Měla bych být mrtvá, ale proč?

„Ráda sereš ‚Býka‘, že ano?“ Ten povědomý, hřejivý hlas prorazil temnotu, když tam stála Danu se širokým úsměvem na tváři.

„Dáváš mi to za vinu?“ Temně jsem se zasmála, když na mě Danu zvedla zvědavé obočí.

„Jsi přesně jako já.