Obsidian:

Obloha ustoupila mým mohutným křídlům, když se horizont ponořil do mraků. Všechno teď dávalo smysl. Proč mě to k Carly a Dariusovi tak táhlo a jaké pouto mě s nimi spojovalo.

„Dračí strážkyně.“ Zlehka jsem se zasmála; chladný vítr mi svůdně bičoval šupiny, zatímco se v měsíčním svitu nebezpečně třpytila měňavá fialová.

Snesla jsem se tiše, když se v dálce objevilo sídlo; ve vzduchu se