Démonova hra

Vlekli mě do přípravny, alespoň tak tomu Darius říkal. Dva strážci mě pevně svírali za paže, tváře chladné a bez výrazu, když mě táhli úzkou chodbou.

Srdce mi bušilo v hrudi a strach se mi svíjel kolem páteře jako svěrák. Chladné zdi sídla působily, jako by se stahovaly a dusily mě s každým krokem, kterým jsme směřovali k mému neznámému osudu.

Když jsme dorazili k místnosti, strážci m