Temná konfrontace

Úhel pohledu Thalie

Když jsem vyšla z domu, cítila jsem na ramenou tíhu konečnosti. Vítr se mi opřel do tváří a s každým závanem mi šeptal, že tohle je naposledy, co budu hrát tu slabou. Naposledy, co budu prosit o spravedlnost. Odteď si ji budu brát sama.

Byla jsem oblečená jednoduše, ale každičký kousek mě se cítil být obrněný hněvem. Hněvem za mou matku. Hněvem za ty lži. Hněv