Cena pomsty

Pohled Thalie

Dýka se vznášela a její ostří se ve svitu krvavého měsíce červeně lesklo. Ruka se mi třásla, ačkoli ne ze slabosti – už to nikdy nemůže být slabost –, ale z pouhé tíhy toho okamžiku. Můj nepřítel tu byl, vydán mi na milost a nemilost.

Blaiřina hruď se zvedala a klesala ve zběsilém rytmu, oči měla doširoka rozevřené, a přesto i zahnaná do kouta nosila svou posměšnou masku,