R O M A N

Měl jsem pocit, jako by mi z plic vysáli všechen vzduch, a nemohl jsem popadnout dech. Ani jsem si neuvědomil, že lapám po vzduchu, a když mi to došlo, rychle jsem se sebral, chytil se za hrudník a s námahou došel na své místo.

"Pane Kincaide, moc se omlouvám." Pokusila se mě dotknout, ale odstrčil jsem ji.

"Měla bych—"

"Odejdi."

"Pane?"

"Vypadni z mé kanceláře. Hned," procedil jsem skrz