Chtěla jsem věřit, že je to jen moje představivost, že tu Romana se Sylvií nevidím. Dávalo by to smysl po tom těžkém dni, který mi přichystal. Určitě jsem měla halucinace, tak jsem třikrát zamrkala, ale oni tam byli a tvářili se taky šokovaně. Sylvia měla ten samý falešný úsměv jako před lety, ten úsměv, který lidé považovali za laskavý, ale jen já věděla, jaká pravda se za ním skrývá.

Těžce jsem