Držela jsem hrozny, a tak jsem si na nich vylila svou frustraci, když jsem je silou vytrhla z keře a nechala je spadnout na zem.

No, udělalo mi to trochu dobře, a jakmile mi bylo líp, uklidnila jsem se, vyhledala jsem očima Octavii a zdálo se, že něco píše do telefonu.

„Ne, Victorovi to říct nesmíš, ty—“

„Už se stalo.“

„Cože?! Ona je nevinná; Tessa je nevinná.“

„Nemůžu uvěřit, že jsi tohle před sv