Začala jsem panikařit, ani ne tak kvůli sobě, jako spíš kvůli ní; měla dítě. Nechtěla jsem, aby jim kvůli mně někdo ublížil. Chtěla jsem jí říct, že dveře otevřu já, ale ona v tu chvíli vzala tu láhev s pivem a pak ji rozbila o zeď.

„První dveře vpravo, to je pokoj mého syna, pro případ, že bych zemřela.“ Řekla a nenechala mi ani vteřinu na to, abych mohla promluvit, když šla ke dveřím, a já znovu