Během jídla k sobě Isla v duchu promlouvala.

Zmítala se v ní vnitřní bitva.

Jedno z Isliných alter eg vykřiklo: „Lincoln je neuvěřitelně laskavý. Je bohatý a láskyplný. Nemůžeš si dovolit jen tak přehlížet tak skvělého muže. Je jako anděl.

Sama sobě nelži. Nevadí ti. Kdykoli jsi s ním, jsi uvolněná a šťastná.

Tohle musí být láska.

Nebo ne?“

Její druhé já na to namítlo: „Islo, ty zlá holko. Nemiluj