Isla ležela na starožitné posteli.

I ložní prádlo zdobila překrásná sněhobílá krajka.

Působilo to neobyčejně půvabně.

Isla ležela v peřinách jako Šípková Růženka uprostřed hlubokého spánku.

Pohádkovou krásku však cosi těžce sužovalo.

Čelo měla stažené a v koutcích očí se jí třpytily slzy.

Obočí měla křečovitě sevřené, jako by svedla vnitřní boj.

Vypadala vyděšeně a bezradně. Zdálo se, že prožívá m