Kdykoli Walter spatřil Islu, tvář se mu rozzářila úsměvem.

Laskavě na ni pokynul rukou a s neskrývanou něhou pronesl:

„Slečno Islo.

Pojďte dál!

Pojďte se posadit vedle dědečka.

Lincolne, ty jdi pomoct s obsluhou hostů.“

Lincoln pošeptal Isle do ucha několik slov.

V očích jeho dědečka měli ti dva působit jako nerozlučná dvojice, a starému pánovi se při pohledu na ně rozléval v srdci pocit sladký ja