„Už jsem spala, ale tvůj předchozí telefonát mě vyplašil.“

Isla nespokojeně svraštila čelo.

Lincoln byl před chvílí ještě celý omámený, ale jakmile zvedl telefon své bohyni, rázem procitl. Přesně věděl, o čem mluví.

Zkroutil koutky úst do potutelného úsměvu. „Kdo to byl před chvílí? Kdo že to působil tak neohroženě?“

Isla hořce litovala svého rozhodnutí jet tehdy do Crestwoodu.

Tohle bylo vskutku