Když Nathaniel slyšel, jak se ho Isla snaží uklidnit, v očích se mu mihl záblesk čiré beznaděje.

Bůh k němu byl tak štědrý, že mu dopřál tak krásnou a výjimečnou manželku, ale on to všechno vlastníma rukama zničil.

„Zatím to nechme takhle. Kdo ví, co přinese budoucnost?“

Z jeho slov přímo čišel smutek a zmar.

Nakonec se s Islou velmi zdvořile rozloučil.

„Gratuluji ti. Konečně jsi znovu získala svo