Dante měl stále v ústech jablko a z čela mu crčela krev, zatímco upřeně zíral na Claru.

Vzápětí mu jablko vyklouzlo z ruky a on bez varování padl přímo Claře do náruče. Dante si asi nikdy nemyslel, že za celý svůj život skončí právě v Clařině náručí.

Vyděšená Clara rychle odhodila kámen a Danteho od sebe odstrčila. S žuchnutím Dante spadl na skálu a znovu se silně udeřil do hlavy.

Clara ve spěchu