„Podříznutí hrdla?“ Ta dvě slova unikla Dantemu ze rtů skrz zaťaté zuby. Hlas zněl, jako by ho ze sebe soukal z hloubi hrudi. Už jen pomyšlení na to, jak ostrá čepel řeže Claru do krku, v něm vyvolávalo záchvěvy, které mu svíraly srdce.

Nevešel do Clařina nemocničního pokoje. Místo toho se Dante rozhodl tiše ji pozorovat z okna. Když Levi vyšel ven a všiml si Danta u vchodu, nenápadně se zastavil.