**Romanův pohled:**

Těžké ocelové dveře výtahu se zavřely s ostrým, definitivním cinknutím a bezpečně tak Corinne ukryly uvnitř. Stál jsem sám v tiché chodbě. Hruď se mi zvedala nerovnoměrnými, trhanými nádechy. Opojná vzpomínka na její měkké, teplé rty mi utkvěla na ústech – neúprosné pokušení, kterého jsem se nedokázal zbavit. Stále jsem na rtech cítil chuť sladkého tření toho polibku, spalující