**Pohled Cecelie**

*Před dvěma hodinami...*

Seděla jsem mlčky u ocelového stolu a nutila se zůstat v klidu.

Židle byla tvrdá a neúprosná. Prsty mi cukaly na klíně a pravá noha mi poskakovala, ať jsem se snažila ji zastavit sebevíc. Každý nádech mi připadal příliš mělký. Příliš těsný.

Stálo mě to veškerou sílu, abych nespadla do plnohodnotného záchvatu paniky.

Vražda.

Zatkli nás všechny za vraždu.