Následujícího večera se Kellan vrátil bez vyzvání, jeho přitahovač už tepal spíše očekáváním než bolestí.

Doktorka Linová za ním zamkla dveře s hlasitým cvaknutím, žaluzie už byly pevně zatažené proti zářivkovému světlu z chodby kliniky.

Tentokrát na sobě neměl vůbec nic. Nechala ho se úplně svléknout a lehnout si obličejem dolů na stůl, srolovaný ručník mu dala pod boky, aby zvedla jeho zadek jak