Celeste seděla strnule na Dominicově klíně, páteř ztuhlou proti pevné stěně jeho hrudi. Sotva se odvažovala dýchat, natož se pohnout. Nepatrné tření jejích průsvitných večerních šatů slonovinové barvy o látku jeho tmavých kalhot jí vyslalo do žil další vlnu paniky. Jeho silné paže se majetnicky sevřely kolem jejího křehkého pasu a v sevření, z něhož nebylo úniku, ji přitiskly těsně ke svému břichu