Vzali jí nůž a ona se nemohla hýbat.

Pocit bezmoci ji téměř přemohl. Dřepla si, padla na kolena, schovala si obličej do dlaní a rozplakala se.

„Přestaň brečet,“ řekl muž uklidňujícím, i když chladným hlasem.

Celeste ho však vůbec neslyšela. Schoulila se na zemi, plakala jako o život a vypadala naprosto zuboženě.

Zdálo se, že si muž rezignovaně povzdechl. Dřepl si a pohladil ji po vlasech.

Když ho