Vaughnův výraz náhle zchladl. Z jeho temného, zádumčivého pohledu běhal mráz po zádech.

Zdálo se, že se chystá zeptat na něco dalšího, když vtom Celine vešla do restaurace.

„Vaughne, ty jsi tady!“

Arthur se ohlédl na Celine a pak řekl Vaughnovi: „Pane Prescotte, přeji dobrou chuť. Nebudu vás s přítelkyní dále rušit.“

V jeho slovech zazníval jemný nádech sarkasmu. Koneckonců to byl Vaughn, kdo se p