Když Sloane vyšla z budovy Prescott Group, zjistila, že venku už prší.

Náhle zatoužila nechat déšť, aby ji celou smyl.

Neobtěžovala se deštníkem. Prostě vykročila přímo do lijáku.

Zaklonila hlavu a pohlédla k obloze.

Nechala kapky dopadat na tvář a na ničem jiném jí nezáleželo.

Slzy se jí mísily s deštěm a stékaly po lících.

Kdyby mohla, nikdy by tak bezcitnou volbu neučinila.

Realita jí však neda