Nadia stála přikovaná ke studené dřevěné podlaze a mobilní telefon tiskla k uchu tak silně, až se jí plastový kryt bolestivě zaryl do kůže. Drsná, obviňující slova linoucí se z malého reproduktoru ji zasáhla jako fyzická rána a připravila její plíce o dech.

„O čem to proboha mluvíš, strýčku Vincente?“ zeptala se Nadia hlasem sevřeným upřímným zmatkem. Zírala nepřítomně na tmavé okno na druhé stran