O setkání s Kaelenovými rodiči se už nějakou dobu mluvilo. Předpokládal, že se na to Nadia v duchu stihla připravit.

Přesto však po jeho slovech nervózně vyhrkla: „Tak… tak brzy?“

Kaelen ji vzal za ruku a jemně řekl: „Neměj strach. Moji rodiče jsou velmi bezelstní a milí. Ptal se mě na to už několikrát. Není slušné je pořád odmítat. Navíc čím dřív se s nimi setkáme, tím dřív budu moci podniknout d