Sylviin výraz potemněl, vyrazila vpřed a ostře Jaxonovi vlepila facku.

Plesk!

„Už ses uklidnil?“

Když Jaxon viděl Sylviinu zuřivost – a ucítil palčivou bolest na tváři – konečně se probral z omámení.

„Já...“

Ale Sylvia mu nedala šanci promluvit.

„Jaxone, poslouchej dobře.

Za prvé, jediný důvod, proč jsem ti předtím pomohla, byl ten, že jsem tě využívala. Kdyby pomoc teriánovi vyžadovala, aby se mi