Když se Marcella dozvěděla, že je Kaelen sirotek, zabolelo ji u srdce. Byl tak rozkošný, a přesto vyrůstal bez vlastní rodiny.

Zároveň toho využila, natáhla ruku a jemně zmáčkla kočičí uši na jeho hlavě. "To je v pořádku. Teď už máš také domov."

Kaelen sklonil hlavu, aby se na Marcellu podíval, jeho modré oči plné něhy. "Děkuji vám, slečno Vanceová, že jste mi dala domov."

Marcellin výraz mírně zt