Když Marcella slyšela, že se může dotknout kočičích uší, kdykoli se jí zachce, rozhodla se se systémem nehádat.

Zamávala na Kaelena. „Kaelene, pojď sem. Udělám ti vyladění.“

Přišel k ní a posadil se vedle ní. Podíval se na její stále lehce bledou tvář a tiše promluvil: „Slečno Vanceová, úroveň mé kontaminace je nízká.

Později… jakmile se svážeme, klesne to na nulu.“

Marcellin tón byl pevný. „Udělá