„Děkuju, holčičko. Teď se prostě uvolni a nevydávej ani hlásku,“ prohlásil Declan znovu, tentokrát důrazněji.

Konečně jsem chápavě přikývla.

Declan se v tu chvíli postavil, pak oba ustoupili dozadu a já na ně konečně získala velkolepý výhled. Už provždy pro mě budou tím nejlepším pohledem na světě. Nazí nebo oblečení, spolu nebo zvlášť, byli ohromující na pohled. Nejvíc mě fascinovaly tvrdé,