Ještě jednou jsem přecházela po obrovském obývacím pokoji, což byl vzhledem k tomu, že jsem pořád chodila o berlích, celkem slušný výkon. Po propuštění z nemocnice jsem se přestěhovala k Declanovi do bytu, aby mi mohl pomáhat, a přistihla jsem se při úvaze, proč už jsem to vlastně neudělala dřív. Měl dvakrát tolik prostoru co já, a to nemluvě o paní Kesslerové, které, zdálo se, dělalo určitou rado