Položila jsem si hlavu na kovový stůl a už posté ze sebe frustrovaně vydala jakýsi zvuk. První hodinu bylo těžké sedět v klidu. Zvlášť proto, že jsem měla na zadku bolavé místo tam, kde mě West kousl. Teď už jsem měla zadek tak umrtvený, že jsem necítila vůbec nic.

Seděla jsem v téhle zatracené místnosti už pět hodin. Odpovídala jsem na ty samé pitomé otázky znovu a znovu a znovu. Bylo to už tak