„Řekli mi, že tahle ‚následná péče‘ je práce Doma. Takže si lehni a nech mě to udělat,“ nařídil West.

Otevřela jsem pusu, abych protestovala, ale najednou byl Pán zpět. Z Westových ocelově modrých očí to bylo naprosto zřejmé. Pusa se mi s klapnutím zavřela a s hlubokým rudým ruměncem zbarvujícím mé tváře jsem svým stehnům přikázala, aby se roztáhla. Jako by se ale sama styděla, odmítla povolit