„Westone Wyatte Thorne!!!“

Vysoký, rozzlobený jekot se odráží od špatně izolovaných stěn Westova domu. Trhne sebou a sáhne po zbrani pod polštářem ještě předtím, než rozezná hlas, který stále vyřvává jeho jméno. Odsune polštář, který celou noc svíral v náruči, odkládá pistoli na noční stolek a malátně si vyprošťuje nohy z chapadlovitého sevření přikrývek.

Téměř toužebně se podívá na hromadu