Jakmile jsem vyšla ven, studený vzduch se mi opřel do té ubohé parodie na sukni a po zádech mi přeběhl mráz.

„Hloupá, hloupá, hloupá,“ opakovala jsem si jako mantru a snažila se najít místo, kam by na mě vítr nedosáhl.

Zdaleka nejlepší místo bylo u vstupu do postranní uličky.

„Jsem si celkem jistá, že přesně tohle měl West na mysli, když říkal ,nebezpečno‘,“ plísnila jsem se v duchu.

Přestože jsem