Člověkem, kterého to v tu chvíli dojalo nejvíce, byl Kaelen Vance. Vešel do tohoto malého studia, projel rukou po herním křesle před počítačem a přistoupil k logu týmu.

Zlehka zvedl ruku a položil ji na znak. Od té chvíle měl pocit, že už skutečně patří ke svému vlastnímu týmu.

Po chvíli pozorování se Kaelen zničehonic otočil a usmál se na Monroea: „Děkuji ti, bratře Monroe.“

Bratr Monroe mávl ruk