Písečné duny se zvedaly a klesaly v nekonečných vlnách jako záhyby zamrzlé v čase – vrstva za vrstvou se táhly dál, až mizely na vzdáleném obzoru.

Vládcem pouště byl vítr.

Chvílemi jemně hladil písek a zanechával za sebou křehké vzory.

Jindy divoce burácel, zvedal oblaka žlutého prachu, která zastiňovala oblohu a znemožňovala určit směr.

Při pohledu kolem dokola nebylo kromě několika rozpadajících