„Kde je?“ zeptal se Arthur téměř netrpělivě, když se s Dariem usadili na pohovku v suterénu.

„Přiveďte ho ven,“ přikázal Dario jednomu z mužů stojících v místnosti.

„Ano, šéfe.“ Mírně se uklonil a odešel do zadní místnosti.

„Ten bastard. Děkuju, žes mi ho obstaral,“ poděkoval Arthur Dariovi.

„Už bych se ho dávno zbavil, ale hrozně mě bavilo poslouchat ho, jak řve bolestí, a hodlal jsem ho dodělat,