NORA

Probouzím se s pocitem, jako by mě spolkl mrak.

Protáhnu se v sametově měkkém povlečení a zasténám do polštáře. Tenhle polštář má možná i super schopnosti. Což je super, protože když se převalím na bok, s úšklebkem si uvědomím, že mě bolí naprosto všechno.

Moje stehna? Agónie. Můj zadek? Jako by mě ocejchovali dobytkářskou tyčí. A mezi nohama—

Oči mi vyletí dokořán. „Panebože,“ vydechnu a roz