„A sakra! Dnes večer máš v Obsidianu velkou akci, že jo? Proto jsi do telefonu váhal – do prdele – hrozně moc se omlouvám…“ Trhnu sebou a posadím se, připravená slézt z postele.

Ale on mě chytí za paži a stáhne mě zpátky dolů. „Noro. Uklidni se. To je v pořádku.“

„Měla jsem si vzpomenout. Nebyla jsem tři dny v práci a už jsem všechno zapomněla.“

Jeho uchechtnutí mě uklidní. Přitáhne si mě blíž k s