NORA

Chrrr-fíí-chrrr-fíí-mimimi.

Nikdy by mě nenapadlo, že budu vděčná za to Rileyino směšné tiché chrupkání.

Ale právě teď mě drží při životě.

Dává mi naději.

Dává mi něco, na co se můžu soustředit, místo té děsivé, panické tíhy, která se mi usadila na hrudi a každou minutou těžkne.

Dívám se na hodinky. Uplynulo dvaadvacet minut a Jace pořád ještě nevyšel z koupelny. I to mě znervózňuje. Kdybyste