„Za většiny okolností,“ zamyšleně řeknu, „bych byl nakloněn s tím souhlasit. Ale v tomhle případě to není ani nutné, ani nevyhnutelné. Jediné životy, které budu brát, jsou ty, které jsou přímo zapojené do celé téhle hry.“

Vitalij zvedne obočí.

„Co je?“ vyštěknu netrpělivě. „Co to má znamenat tenhle pohled?“

„Nic,“ zamumlá. „Je to jen... právě teď jsi zněl jako tvůj otec.“

Před pár lety by mě takov