Zvednu se na nohy. „Odpusť mi, otče. Mám svázané ruce.“

Vzhlédne ke mně. V očích má otázku, ale odmítá ji vyslovit. Místo toho přikývne, já se otočím a nechám ho v té osamělé místnosti. Nenávidím, že to musím udělat – ale je to jediná možnost.

Vitalij, Vlad, Gleb a Stěpan sedí v hlavním obývacím pokoji, když procházím kolem. Všichni čtyři se postaví a čekají na mé pokyny.

„Potřebujeme tým. Dnes jd