Clara

Noc strávím přilepená k Alistairovu boku, ale mám pocit, jako bych ho snad ani nemohla obejmout dostatečně silně. Jsem z jeho operace neuvěřitelně nervózní a když přijde ráno, celou tvář mám ulepenou od nudlí a slz. Cítím se jako dítě po ošklivé noci plné nočních můr a držím se Alistairovy paže, dokud už nelze budík déle ignorovat.

Alistair zanaříká. „Proč je to tak hlasitý?“

Vydechnu smích.