Valerie

Mám pocit, jako by mě přejel náklaďák. Dvakrát. Jako by si řidič všiml, že jsem pořád naživu, a rozhodl se zacouvat se svým PÍP-PÍP náklaďákem a prostě mě svými koly přejíždět znovu a znovu.

Aspoň je mi teplo – skoro až moc teplo.

Mrkám, se suchými rty mlasknu jazykem do ostrého světla, dokud neobjevím zdroj toho tepla: Lukas je pořád v mé posteli, tvrdě spí. Někdy v noci musel usnout. Lež